Filozofická Fakulta

Katedra logiky

Aktuality

Přednáška Teorie důkazů se ve čtvrtek 27.4. nekoná.

26. duben 2017

Obě zkoušky se budou konat společně 19.6. nebo/a 16.6. Poslední termín pro odevzdání závěrečné...
22. duben 2017

Profil absolventa

24 let trvání samostatného oboru ukázalo, že naše studium kvalifikuje talentované studenty ke zvládnutí a samostatné práci ve všech nebo v převážné většině zmíněných oblastí. O úrovni našich absolventů ostatně nejlépe vypovídá to, že řada z nich byla po dosavadním pětiletém studiu úspěšně přijata k doktorskému studiu pod vedením pracovníků z obou, tj. Filosofického i Matematického ústavu AV ČR, řada se již uchytila v akademické sféře napříč humanitním a matematickým zaměřením (FF UK, MFF UK, FHS UK, KTF UK, MÚ AV ČR, FLÚ AV ČR. ÚI AV ČR aj.). V žádném případě tedy nemáme špatné svědomí, že bychom na trh práce vrhali nekvalifikované síly či potenciální nezaměstnané. Z výše uvedeného částečně vyplývá (a míra abstrakce s logikou spjatá tomu napovídá), že náš obor ocení zejména studenti uvažující o akademické dráze. V tom se ovšem logika neliší od filosofie, od teoretické fyziky či matematiky a počty našich studentů jsou tedy nejen nutně, ale i cíleně obrazem této skutečnosti. Právě studenti teoretické orientace by si měli ovšem uvědomit, co je jim náš obor oproti oborům ostatním svou náročnou, leč promyšlenou koncepcí schopen dát – totiž dostatečně silný a nezbytný nástroj k práci v celé řadě specializací, k nimž si lze ve většině případů najít zdůvodněnou a fundovanou cestu teprve jeho prostřednictvím. Je např. smutnou a běžnou skutečností, že zájemci o analytickou filosofii, kteří ji posléze vystudují na fakultách disponujících pouze elementárními logickými kursy, zůstávají po zbytek života diletanty v oblasti, v níž je důkladná znalost moderní logiky (např. hojně diskutované Gödelovy věty) conditio sine qua non; opačný případ, tj. student logiky s vážnějšími obtížemi v porozumění relevantním filosofickým problémům, není znám a na naší katedře je vlastně vyloučen, neboť filosofie jazyka, ale třeba i historie logiky jsou součástí curricula. Jinými slovy: volba našeho oboru umožní teoreticky orientovanému studentovi odsunout obtížné rozhodnutí konkrétního zaměření, rozhodnutí, které na úrovni jeho gymnaziálních představ nemusí být vůbec úspěšně řešitelné, na dobu, kdy již bude sám dostatečně kvalifikován posoudit, co jej přitahuje a v jakém odvětví je schopen tvůrčím způsobem pracovat, aniž by dobu k tomuto rozhodnutí potřebnou trávil jalovým memorováním rozličných "úvodů", "didaktik" a "historií". Ocení-li náš obor především student s teoretickými zájmy, neznamená to ovšem, že bude pro dráhu praktickou ztracen, ba naopak, jak to výmluvně ukazuje zájem komerční sféry o absolventy teoretických oborů matematicko-fyzikálních fakult, kteří pohotovostí a flexibilitou snadno předčí absolventy ekonomických fakult. Souvislost logiky s informatikou nebo (počítačovou) lingvistikou je bezesporu dalším, a z praktického hlediska vlastně nejperspektivnějším zaměřením, které může uchazeč s vážným, i když neprofesním zájmem o logiku sledovat. Současná podoba studia se v tomto ohledu stala ještě více flexibilní, neboť studium začíná v praktickém bakalářském modu, jenž mu umožní získat nižší akademický titul v průběhu tří let a v souladu se zvolenou specializací pak pokračovat v libovolném "kompatibilním" magisterském studiu (tj. včetně studia logiky) nebo odejít do praxe.

Jaké je uplatnění absolventa logiky?

Podobně jako v případě teoretické matematiky či fyziky nelze studium logiky, na rozdíl třeba od studia práv nebo medicíny, chápat jako přípravu na nějaké specifické povolání. Studenti jsou vedeni k získání systematických znalostí jednoho z nejpozoruhodnějších vědních oborů, jehož bezprostřední aplikace spočívá v teoretické rovině – přímé pracovní příležitosti se tedy nacházejí především v univerzitní a akademické sféře. Ani prakticky zaměřený absolvent ale nepřichází zkrátka, ba naopak: zkušenost ukazuje, že o posluchače takto koncipovaných teoretických oborů je na trhu práce největší zájem. Studium tohoto oboru je totiž  mj. mimořádným tréninkem v exaktním a systematickém uvažování, v jehož průběhu si lze do hloubky osvojit i mnohé obecně použitelné dovednosti, týkající se zejména práce s počítači a programování. Absolventi logiky se tak uplatňují v dosti široké škále oborů – od projektování informačních systémů přes práci v různých státních institucích až po soukromý sektor (např. počítačové firmy).

Co dává studium logiky?

Studium logiky je především mimořádným "intelektuálním dobrodružstvím", v jehož rámci se student seznamuje s exaktním, matematickým uvažováním a současně je veden k tomu, aby ho dokázal aplikovat na problémy, které nelze čistě matematicky uchopit a se kterými se po staletí potýkali zejména filosofové. Mělo by tedy být přitažlivé zejména pro ty, kdo jsou schopni matematicky myslet, avšak nechtějí se uzavírat do přesně vymezeného světa matematiky. Kromě seznámení s logikou jakožto vědou a s jejími výsledky, by mělo studium vést ke zlepšení schopností přesného usuzování a vyjadřování, schopnosti rozpoznávání argumentačních chyb a triků  (a tedy i větší odolnosti vůči manipulaci) či schopnosti orientovat se ve složitých systémech a textech.

Absolventům bakalářského studia je udělován titul Bc.; absolventům navazujícího magisterského studia titul Mgr. Následně může člověk získat titul PhDr. a po absolvování postgraduálního studia titul Ph.D.